Spor o „dopingové hry“

Oct 13, 2025

Sport

V posledních týdnech vzbudila mimořádnou pozornost žaloba pořadatelů tzv. Enhanced Games, kteří se otevřeně hlásí k pořádání her, na nichž účastníci otevřeně užívají zakázané látky.

Pořadatelé Enhanced Games žalují u Oblastního soudu Spojených států pro jižní obvod státu New York Světovou plaveckou asociaci, Americkou plaveckou asociaci (společně jako „Asociace“) a Světovou antidopingovou agenturu („WADA“) s odůvodněním, že ze strany WADA a Asociací má docházet k bojkotu jimi chystaných her. Žaloba je tak zejména reakcí na kroky světové plavecké asociace World Aquatics, která do svých stanov již v červnu 2025 doplnila ustanovení zakazující účast na jí pořádaných soutěžích těm sportovcům, kteří by se účastnili, či jinak podporovali „soutěže“, kde je povolen doping. Podle pořadatelů her mají mít Asociace a WADA na svědomí i vedení negativní kampaně vůči takovým soutěžím.

Výše zmíněným jednáním Asociací a WADA měla pořadatelům her údajně vzniknout škoda až ve výši 800 milionů USD.

Soudy si tak budou muset položit otázku, zda jsou vnitřní pravidla sportovních asociací v tomto ohledu ospravedlnitelná a zda například nedochází ke zneužití dominantního postavení ze strany Asociací.

Proč je důležité zabránit dopingu ve sportu?

V první řadě není pochyb o tom, že doping lidskému tělu škodí. Proto (nejen) sportovní organizace dlouhodobě usilují o zabránění jeho užívání ze strany sportovců.

Zákaz vydaný World Aquatics lze odůvodnit i tím, že doping může dlouhodobě navyšovat výkony lidského těla (nehledě na to, kdy je látka zrovna užita), a tím pádem by účastníci Enhanced games mohli získat výhodu i v jiných soutěžích.

Proti tomu mohou pořadatelé Enhanced Games, nicméně argumentovat, že zákazy mají plošnou povahu a nekladou si za cíl zjišťovat okolnosti konkrétního případu (tedy zda účastníci her mohou být potenciálně ovlivněni dopingem i ve standardních sportovních soutěžích).

Otázka zákazu účasti sportovců na eventech jiných organizací, jež nejsou členy Mezinárodního Olympijského výboru, není pro evropské sportovní příznivce zcela neznámá. Již v minulosti se Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) zabýval tím, zda mohla Mezinárodní bruslařská unie podmiňovat pořádání veškerých mezinárodních soutěží jejím předchozím schválením. Sportovcům, kteří se zúčastnili takto neschválených sportovních událostí pak hrozil až doživotní zákaz účasti na soutěžích pořádaných Mezinárodní bruslařskou unií. SDEU v daném případě usoudil, že daná opatření mají protisoutěžní charakter.

Problematikou se SDEU částečně zabýval i v jeho rozhodnutí Superliga. SDEU v rozsudku vyjádřil názor, že s ohledem na monopolní postavení národních sportovních asociací je možné, aby tyto přijaly opatření, které znemožní členským klubům těchto asociací účastnit se soutěží, které samy nepořádají. Taková pravidla se však musí řídit hmotněprávními kritérii a procesními podmínkami, které by byly schopné zajistit jejich transparentní, objektivní, nediskriminační a přiměřenou povahu.

Nutno konečně dodat, že užívání dopingových látek, jejich držení, předepisování, nakládání s nimi či jejich distribuce jsou v některých zemích považovány za trestný čin. Jen namátkou lze zmínit Itálii, Norsko, Rakousko nebo Francii. Sportovci z těchto zemí tak mohou být již nyní ze soutěží podobného typu vyloučeni, v opačném případě by mohli ve svých zemích čelit trestněprávním následkům. Obdobné riziko hrozí i lékařům, trenérům, manažerům či poradcům z jiných zemí, kteří by za účelem přípravy sportovce na takový typ soutěže v kterékoliv z výše uvedených zemí jakýmkoliv jednáním napomohli k tomu, aby sportovec zakázané látky užil.